Jde-li o život, nejde o statistiku
Ostrava, Česká repubika. Existují desítky náboženských, etických a na základě výhrady svědomí shromážděných argumentů proti povinnému-trvalému označování lidí a zvířat: představitelé české moci výkonné/zákonodárné by se měli již konečně začít důkladně zamýšlet nad tím, zda jejich „sloní kroky v porcelánu“ a jimi prosazovaná necitlivá-nová tzv. „progresivní“ legislativa nebude mít tvrdý dopad na naše věřící spoluobčany. Česká republika, která přežila hrůzy druhé světové války chce být nedílnou součástí evropské kultury, civilizace, jenže díky svému dalšímu pokračování v již nastoleném tristním legislativním trendu by se bohužel zařadila k barbarským-totalitním zemím, odmítajícím respektovat víru, výhrady svědomí, etické argumenty, další přesvědčení, které nemusí být vždy ve shodě s názorem moci výkonné/zákonodárné.