Ostrava, Česká republika, 29. února 2016 (Rd)

Nejnovější oficiální data z let 2016 až 2009 opět potvrdila závažné problémy a vysokou míru neúspěšnosti ve vynucovaném systému povinného čipování psů v Ostravě! Od schválení tzv. ostravské „čipovací vyhlášky“ (ČV) v roce 2012 navíc enormně rostou související náklady investované do městského útulku pro zatoulané/opuštěné psy, ve kterém se podařilo stabilizovat situaci hlavně až díky odmítání přijímání ohromného množství odchycených/čtyřnohých/nejlepších přátel člověka v roce 2015, nikoliv tedy primárně tím, že by samotné čipování způsobilo rychlé navracení zvířat zpět k jejich držitelům! Společenství webu Necipujtenas.CZ proto opět doporučuje osvobození občanů/chovatelů z nefunkčního vymáhání nastřelování invazivních RFID transpondérů do živých těl zvířat a souvisejících diskriminačních poplatků! Případná novelizace ČV musí bezpodmínečně obsahovat vzhledem k jasně zdokumentovaným medicínským rizikům a nebezpečím umožnění zdravotních/etických výjimek z nekompromisních implantací čipů! Pokud totiž nebude moci být pes očipován ze zdravotních nebo etických důvodů (v jakémkoliv věku) na základě písemného vyjádření certifikovaného specialisty, tak současná ostravská ČV č. 9/2012 v takovém případě představuje svou urputnou dikcí týrání zvířat! Nyní již stačí pouze jedna veterinární zpráva vystavená patřičným odborníkem pro byť by i jen jediného psa chovaného v Ostravě, že není možné takové zvíře čipovat, aby museli ostravští politici konečně přistoupit na nabízený kompromis! Ministerstvo vnitra ČR k tomu 23. listopadu 2015 jasně uvedlo ve svém stanovisku: „V případě, kdy obecně závazná vyhláška možnost udělení výjimky nestanoví konkrétně určenému orgánu, nelze takovou výjimku stanovit pouhým rozhodnutím některého orgánu obce, neboť i samotné obce jsou povinny řídit se vydanými právními předpisy.“

Společenství webu Necipujtenas.CZ (SwN) získalo v únoru 2016 díky vstřícné spolupráci Strany svobodných občanů (předvolební uskupení „Svobodní a Soukromníci) a Vážených úředních osob z Magistrátu Statutárního města Ostravy včetně městské policie v rámci poctivé snahy o pomoc zle tísněným ostravským pejskařům, jejich rodinám, oficiální data v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, která brilantně ukázala opětovné/dlouhodobé selhání nedokonalého, špatného, leč stále ještě tristně pod hrozbou drsných pokut vynucovaného a dokonce paradoxně vychvalovaného systému tzv. trvalé identifikace nejlepších čtyřnohých přátel člověka chovaných na území třetího největšího města v České republice. Tzv. „povinné“ čipování psů, jehož nezákonnost a neústavnost byla v minulých letech již několikrát řádně zdůvodněna právními specialisty (viz např. 1, 2, 3), tak podle výše uvedených oficiálních dat v Ostravě nenaplnilo svůj účel ani po třech letech a čtyřech měsících od roku 2012, kdy byla schválena místní tzv. „čipovací vyhláška“ č. 9/2012 ve znění pozdějších předpisů: Vynucování nastřelování RFID invazivních elektronických předmětů do živých těl zvířat pod hrozbou likvidačních pokut (až 50.000,- Kč) by mělo proto být definitivně zrušeno nebo změněno na dobrovolnou formu. Nefunkční systém nelze občanům vnucovat a tlačit je k tomu, aby se na něm navíc nedobrovolně finančně podíleli, jestliže ke všemu existují daleko úspěšnější metody označování/navracení zatoulaných zvířat zpět domů. Patří k nim především policejní foto-identifikační metoda rozpoznávání tváří v návaznosti na mobilní/internetové aplikace a sociální sítě/média, DNA značení/vzorkování, klasické i elektronické známky, adresáře, GPS moduly a v neposlední řadě osvěta včetně propagace dobrých příkladů soužití mezi zvířaty a lidmi obzvláště ve městech. Vždy však musí být na svobodném zvážení majitele zvířete, jak a zda vůbec provede označení svého čtyřnohého domácího mazlíčka.

SwN již v minulém roce zveřejnilo analýzy (A, B, C) oficiálních ostravských dat ke zdejšímu nefunkčnímu „čipovacímu molochu“. Jelikož se bohužel občané dozvídají z oficiálních mediálních výstupů ostravských radničních politiků a některých PR akcí v tisku (ne však naštěstí ve všech svobodných sdělovacích prostředcích) jen samé pozitivní zprávy o tom, jak se prý čipování osvědčilo, je v uvozovkách „báječné, úžasné, zvířatům i jejich lidem prospívá, všichni ho tzv. nadšeně přijímají“, a jelikož je těchto informací všude ohromné množství, odevšad se na každého nekriticky doslova valí: přinášíme proto občanům naopak na základě analýzy výše uvedených nových dat z února 2016 úplně opačný pohled, který by měl rozumným lidem konečně otevřít oči a ukázat jim, jak neskutečně s občany někteří chytří zastánci vynucování čipování manipulují a jak jim tzv. vymývají mozky. Otázkou ovšem stále zůstává: Proč tak činí? Níže uvedená data přitom poskytly široké veřejnosti samotné vysoce postavené úřední osoby z ostravského magistrátu a městské policie, které se v Ostravě tématikou čipování a jeho dopadů na celou společnost dlouhodobě zabývají. Všem výše uvedeným úředním osobám a spolupracujícím představitelům Strany svobodných občanů (Svobodní) tímto veřejně děkujeme za jejich poctivou snahu o osvobození Ostravanů ze špatného „čipovacího systému“, který už tolik let lidi trápí a přináší jim v jejich těžkých životech další problémy, stres a to přitom v žádné zemi na světě dosud nikdy čipování/evidence/registry nedokázaly ani za více než uplynulé dvě desítky let od svého zavedení do praxe nikdy a nikde vyřešit mnohdy nelehké soužití člověka se zvířaty.

Získaná dokumentace a konkrétní fakta jsou mj. k dispozici níže ve formátu pdf.

Společenství webu Necipujtenas.CZ zjistilo analýzou výše uvedených oficiálních dat z února 2016 v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím následující údaje o špatném ostravském „čipovacím systému“: 

• Městská policie v Ostravě (MPO) nemůže pronikat na soukromé pozemky, do privátních obydlí, bytů a provádět zde kontroly domácností, zda tam žijí čipem neoznačení psi, jejichž držba porušuje ostravskou ČV č. 9/2012 ve znění pozdějších předpisů. Dohled nad dodržováním vynucování ČV pak ovšem od samého počátku „ostravské čipovací akce“ v roce 2012 postrádá jakýkoliv smysl. MPO dokonce z hlediska vyhodnocování celého čipovacího systému paradoxně neeviduje počty úkonů prováděných vůči chovatelům psů a není tedy schopna ani poskytnout informace o celkovém čísle kontrol pejskařů v Ostravě. Na druhé straně v rámci v uvozovkách „speciálních operaci tzv. čipovacích komand“ konaných nad rámec běžné služby vykonala MPO od doby platnosti vyhlášky č. 9/2012 do února 2016 celkem 2.297 kontrol psů, při kterých zjišťovala, zda tato zvířata splňují podmínky svého označení dle ČV. 

• MPO zveřejnila značně rozporuplné informace ve věci pokut a správních/přestupkových řízení v souvislosti s vyhláškou č. 9/2012 ve znění pozdějších předpisů: Údajně je složité a časově velice náročné takové informace vůbec komplexně/přesně zjistit. V blokovém řízení byly od účinnosti ČV nicméně prý uděleny z hlediska kontroly označení psů pouze 2 pokuty v celkové výši 700,- Kč. Nicméně takovému vyjádření ostře odporuje oficiální údaj, který MPO poskytla SwN před rokem v únoru 2015: Tehdy Městská policie Ostrava naopak uvedla, že od 1. ledna 2014 (vstoupila v platnost vyhláška č. 9/2012) do 20. února 2015 už postihla kvůli čipování psů celkem 84 osob, z toho 2 domluvou, 1 udělením blokové pokuty a 81 případů předala k řešení do přestupkového/správního řízení.

• Z hlediska hodnocení systému čipování psů v Ostravě ve věci tzv. bezpečnosti obyvatelstva se MPO bohužel opět dostala do kontradikce se svým vlastním dřívějším sdělením. Na otázky „Zlepšila se zavedením vynucování čipování bezpečnost občanů Ostravy? V čem konkrétně? Uveďte příklady takového zlepšení v přímé návaznosti na čipování?“ pak MPO odpověděla v únoru 2016 takřka nadšeným popisem obecného zvýšení bezpečnosti ve městě a výhod systému implantací/evidence RFID transpondérem označených čtyřnohých přátel člověka, nicméně ještě v únoru 2015 Vážené vedení MPO výslovně zdůraznilo, že v zavedení implantací RFID transpondérů nespatřuje zlepšení bezpečnosti občanů. (Poznámka: Takové vyjádření je velmi signifikantní, jelikož obzvláště z dokumentů Statutárního města Ostravy zveřejněných v červnu 2014 Společenstvím webu Necipujtenas.CZ vyplynulo, že jedním z nejdůležitějších argumentů Komise Statutárního města Ostravy pro životní prostředí bylo: Čipování Ostrava zavedla především proto, aby byla definitivně vyřešena bezpečnost obyvatelstva /SIC!/.) Navíc ještě v únoru 2015 MPO pravdivě vysvětlila, že registr údajů RFID transpondérů (soukromý nebo městský) obsahoval v několika případech nepřesné a nesprávné údaje, což zcela znemožnilo navrácení zatoulaných živočichů zpět domů: systém čipování psů v těchto případech selhal.

• Magistrát Statutárního města Ostravy (MSMO) odmítl občanům sdělit informace o celkovém výběru poplatků ze psů v letech 2014 až 28. ledna 2016 s odkazem na to, že tuto informaci zodpoví samostatně každý ostravský městský obvod. Dodnes (29. února 2016, kdy byl tento text publikován) se tak však nestalo i po uplynutí zákonné lhůty pro poskytnutí informací. Lze tedy předpokládat: V Ostravě existuje s těmito poplatky nějaký blíže nespecifikovaný problém, který město nechtělo prezentovat. Nicméně 27. listopadu 2014 MSMO lidem paradoxně bez problému výše uvedené údaje poskytl (SIC!). Vyplynuly z nich velmi zajímavá fakta: V letech 2010 až 2013 zaznamenává Statutární město Ostrava každoroční pokles ve výběru poplatků ze psů v rozmezí 132.098,- Kč až 187.290,- Kč a k 23. květnu roku 2014 to bylo dokonce 3.531.018,- Kč. Zdejší vyhláška o vymáhání čipování psů č. 9/2012 měla tento permanentní sestupný trend definitivně zvrátit a zavést dle mínění někdejšího politického vedení v Ostravě tzv. „pořádek“. Statistická data však potvrdila, že k tomu nedošlo. Jen v roce 2012 (přijetí ČV) odevzdali chovatelé na úřadech v Ostravě o 537.085,- Kč méně na poplatcích za své domácí čtyřnohé mazlíčky než roku 2009. Podobně v prvním roce platnosti výše uvedené vyhlášky to bylo o 669.183,- Kč méně a k 23. květnu 2014 už dokonce o závratné 4.200.201,- Kč méně než roku 2009. Přitom poplatek za psy je v Ostravě zpravidla splatný nejpozději do 31. 3. příslušného kalendářního roku. Navíc v roce 2013 musela Ostrava odečíst od získaného poplatku za psy 1.600.000,- Kč na nákup úředních RFID čteček, mikročipů a související finanční „čipovací dotace“ určené městským chovatelům psů. – Pokud by se tato situace ještě více zhoršila i v období prosince 2014 až ledna 2016, pak lze předpokládat, že by mohlo případně MSMO záležet na tom, aby nebyly tyto údaje zveřejněny. – MSMO ovšem překvapivě občanům poskytl informace o šokujícím každoročním nárůstu nákladů na městský útulek pro zatoulané/opuštěné psy v Ostravě-Třebovicích. Jenže právě čipování mělo tyto výdaje radikálně snížit, jelikož existoval předpoklad: každý čipem označený pes bude tzv. bez problémů ihned vrácen zpět domů; do útulku se vůbec nedostane. Fakta však něco takového spolehlivě vyvrátila. Celkem veškeré náklady vynaložené z veřejných prostředků na útulek v Kč s DPH včetně provozu, mezd, služeb apod. (dále před lomítkem – Ú) v porovnání se známými údaji vzhledem k výběru poplatků ze psů (dále za lomítkem – P) dosáhly roku 2009 výše 8.854.000,- Kč (Ú) / 10.712.112,- Kč (P), roku 2012 (schválení tzv. „čipovací vyhlášky“) to bylo 9.514.000,- Kč (Ú) / 10.175.027,- Kč (P), v roce 2013 už šlo o 11.275.000,- Kč (Ú) / 10.042.929,- Kč (P) a v roce 2015 dokonce rekordních 11.445.000,- Kč (Ú) / (údaje o vybraných poplatcích ze psů za rok 2015 MSMO odmítl poskytnout). Vynucování čipování tedy nenaplnilo svůj účel ani z hlediska pokrytí nákladů na útulek a jejich radikální snížení, ba právě naopak (SIC!). Především je velmi pravděpodobné, že výběr z poplatků ze psů od doby zavedení povinného čipování dokonce ani nestačí na financování celkových výdajů na útulek a to už ani nikdo nehovoří o platbách za služby (sáčky na exkrementy, úklid, nákup známek, evidence, čtečky apod.) určené pejskařům v jednotlivých ostravských obvodech, když MSMO dokonce ani nedokáže tyto výdaje vyčíslit, jelikož je podle svého vyjádření nesleduje (SIC!). Čipování jakožto systém určený mj. pro zefektivnění výběru, správy poplatků a úspor městských nákladů tedy podle výše uvedených/dostupných údajů na celé čáře selhal.

• Velmi signifikantní jsou dále také výsledky faktického nedocílení očipování všech ostravských nejlepších čtyřnohých přátel člověka. Podle vyjádření tiskové mluvčí centrální ostravské radnice se pohybovalo ve městě původně celkem přibližně 24 tisíc pejsků: Ke dni 5. ledna 2015 prý bylo evidováno pouze 18.089 očipovaných psů a zhruba 6.000 domácích mazlíčků svému označení mikročipem díky svým chovatelům vytrvale vzdorovalo. V únoru 2016 pak MSMO oficiálně potvrdil, že tento problém přetrvává i třetím rokem od schválení vyhlášky č. 9/2012, jelikož na území Ostravy bylo k 28. lednu 2016 evidováno pouze 18.613 čipem označených psů. Tzv. dokonalý systém elektronické evidence/čipování opět nesplnil původní očekávání.

• Oficiální údaje MSMO poskytnuté občanům v listopadu 2014 a nejnověji v únoru 2016 ukazují především naprosto drtivá fakta o velké míře nefunkčnosti celého vynucovaného systému tzv. povinného čipování psů. Od roku 2012 (schválení vyhlášky č. 9/2012) se v Ostravě pořád nepodařilo vyřešit problémy s toulavými/opuštěnými psy. Statisticky právě od roku 2012 do prosince 2015 se jejich počty neustále pohybovaly každoročně v několika stovkách jedinců a to dokonce bez jakéhokoliv označení: stejně tak jako před zavedením vynucování čipování od roku 2009. Očekávané snížení na 0 až maximálně jednotky zaběhnutých pejsků s čipem, kteří by byli obratem ihned předáni zpět majitelům, se nedostavilo, přestože už v období let 2009 až 2015 tvořili na území Ostravy odchycení psi s implantovaným mikročipem drtivou většinu z množiny všech psů odchycených a označených RFID transpondérem, známkou nebo tetováním.

• Data z MSMO odhalila také fakta o jednotlivých městských obvodech v Ostravě. Obvod Poruba, odkud vzešla iniciativa k zavedení povinného čipování všech psů chovaných na celém území Ostravy, se umístil v rámci srovnání největších problémů se zatoulanými psy v letech 2009 až 2015 na pomyslných třech stupních „vítězů“ pouze roku 2010 a posléze zase paradoxně byl na stejném třetím místě i třetím rokem po zavedení čipování v roce 2015. Implantace mikročipů do živých těl zvířat tedy opět nevyřešily problémy místních obyvatel v soužití psů s lidmi.

• Tvrdá statistická data Městské policie Ostrava a MSMO dále svědčí o vysoké profesionalitě a znalosti místních poměrů díky činnosti zdejších úředních osob pověřených agendou péče o psy ve městě, když právě patřičné úřední osoby dokázaly navracet zatoulané/zaběhnuté psy zpět domů k jejich vlastníkům po celou dobu let 2009 až 2015 i bez označení čipem, tetováním nebo známkou v počtech od 68 do 216 zvířat ročně. Pro srovnání ve stejném období 2009 až 2015 navrátili ostravští strážníci a další úřední osoby domů ročně od 98 do 251 psů označených čipem. Úspěšnost v navracení zvířat označených čipem však měla vždy k dokonalému a dobře vyladěnému systému velmi daleko. V letech 2009 až 2014 nezafungovalo čipování ročně vždy v desítkách procent případů v rozmezí od přibližně 21% do 37%. Výjimečný byl ovšem rok 2015, který byl ovlivněn změnou postupů a metodiky, jelikož městský útulek pro zatoulané psy v Ostravě-Třebovicích přestal v této době plánovitě přijímat nalezené nejlepší čtyřnohé přátele člověka (epidemie; organizační změny díky převodu útulku z podřízenosti městské policii přímo pod odbor životního prostředí MSMO; posléze plánovité udržování kapacity útulku) oproti tomu, jak to činil doposud. Šlo totiž o neskutečných 984 odchycených/odmítnutých psů (SIC!), kteří pak s výslednou statistikou za rok 2015 pořádně zamíchali. Pouze díky takovému drastickému zabránění přijetí těchto nalezených živých tvorů do útulku se pak podařilo srazit neúspěšnost systému čipování v roce 2015 na výsledných 17%. – Z hlediska neúspěšnosti celého čipovacího/ostravského systému korespondují výše uvedené výsledky také s dřívějšími poznatky vědeckého týmu pod vedením profesorky Lindy K. Lordové z Ohijské státní university („Ohio State University“), které byly publikovány roku 2009 v prestižním „Žurnálu Americké veterinární asociace“ („Journal of the American Veterinary Medical Association“ - JAVMA). Výzkum probíhal od srpna 2007 do března 2008 na celkovém počtu 7.704 očipovaných zvířat (psi a kočky) v padesáti třech útulcích pro toulavé/opuštěné domácí mazlíčky z dvaceti tří amerických států. Profesorka Lordová už tehdy konstatovala: Systém čipování nebyl úspěšný až v 27.3% případů (viz také podobné zjištění reportérů televizní stanice FOX 9 z roku 2012): My „nevěříme tomu, že by měly být mikročipy považovány za plnohodnotnou náhradu klasických registračních psích známek nebo identifikačních přívěsků“ na obojku psa, kočky atd. Jsme naopak přesvědčeni: Ve „srovnání s mikročipy“ je pro nálezce zatoulaného zvířete vždy „jednodušší a rychlejší“, pokud se může ve svém pátrání po právoplatném vlastníkovi daného živočicha opřít o informace na „identifikačních známkách“, přívěscích apod. „Mikročipy“ lze považovat pouze za „doplňkové řešení pro ty psy, kteří ztratili své obojky a identifikační známky.“ – Nicméně vynucování implantací RFID transpondérů zklamalo v Ostravě také především v oblasti všech celkových počtů psů odchycených na území města, ale přesto nenavracených k jejich vlastníkům. Tady byl očekáván hlavní přínos čipování, ale ani zde se nedostavil: V letech 2009 až 2015 šlo ročně pořád o několik stovek bezprizorných pejsků bez původního pána. – Překvapivá data zveřejnil ovšem MSMO v únoru 2016 čistě pro ostravský útulek v Třebovicích. Opět z nich jednoznačně vyplývá totální selhání ostravského čipovacího systému. Ve sledovaném období let 2009 až 2014 se totiž pohybovaly počty přijatých psů do útulku od 847 do 1.058 psů. Roku 2014, tedy druhým rokem od schválení vyhlášky č. 9/2012, však šlo o druhý vůbec nejhorší zaznamenaný stav 1.038 psů v rámci zkoumaného období let 2009 až 2014. Úspěšnost čipování měřená navrácením RFID transpondérem označených zvířat zpět domů oscilovala v letech 2009 až 2015 v třebovickém útulku od 98 po zřejmě špatně zapsaný údaj 2.019 (ve skutečnosti cca přes 2 stovky) psů (jde asi o překlep patřičného úředníka, jelikož do útulku bylo v roce 2009 přijato 1.058 psů, ale s čipem by se jich k původním majitelům vrátilo výše uvedených 2.019). Údaje z útulku dále hovoří jasně, že se nepodařilo navrátit domů v letech 2009 až 2015 v rozmezí od 19 do 86 psů s implantovaným čipem. Přičemž paradoxně nejhorší stav panoval v tomto ohledu až po přijetí tzv. „čipovací vyhlášky“ v letech 2013 (86 psů) a 2014 (59 psů). Situaci se opět podařilo zlepšit roku 2015, který byl ovšem ovlivněn již výše uvedenou změnou postupů a metodiky, jelikož městský útulek přestal v této době plánovitě přijímat nalezené nejlepší čtyřnohé přátele člověka (epidemie; organizační změny díky převodu útulku z podřízenosti městské policie přímo pod odbor životního prostředí MSMO; posléze plánovité udržování kapacity útulku) oproti tomu, jak to činil doposud. Pouze díky drastickému zabránění přijetí těchto nalezených živých tvorů do útulku se pak podařilo srazit neúspěšnost systému čipování čistě v této městské organizaci roku 2015 na 19 případů. – Jenže pokud si někdo myslel, že budou v Ostravě už chováni jen všichni psi s čipem nebo tetováním, tak byl únorovými daty MSMO z roku 2016 vyveden z omylu. Vlastní čipování totiž hraje v procesu navracení nejlepších čtyřnohých přátel člověka zpět domů z ostravského útulku pořád pouze jednu z vícero rolí. Každý rok se dál hrnou do útulku stovky neočipovaných zvířat, která musejí být posléze adoptována novými majiteli. – Vyskytly se dokonce 3 případy (rok 2015), kdy si majitel očipovaného psa odmítl převzít zpět. – Přímo alarmující jsou ovšem zjištěné počty utracených a pošlých psů, které byly v letech 2009 až 2015 v útulku nezvykle vysoké: 71 až 188. Přitom čipování mělo zabránit také těmto tragédiím, kdy by se dařilo pejsky vracet ihned zpět do místa jejich pobytu. – Útulku se navíc nedaří snižovat náklady na vlastní čipování bezprizorných/nalezených zvířat, které se od roku 2015 podivuhodně navyšují. – Velmi diskutabilní jsou z hlediska legislativy v třebovickému útulku poměrně krátké lhůty na zjištění právoplatného majitele zatoulaného zvířete. Psa totiž nelze čipovat bez souhlasu jeho vlastníka. Útulku tak hrozí některé právní spory v případě nastřelení čipu do živého těla nalezeného zvířete, jehož pán mikročipy odmítá. – V ostravském městském útulku se navíc podařilo potvrdit případy, kdy se vůbec nepodaří v databázích dohledat podle implantovaného čipu chovatele psa. – Výše uvedené údaje poskytují jednoznačné svědectví přímo z praxe o zdrcujícím selhání vyhlášky č. 9/2012 a nesmyslnosti vymáhání čipování.

• Oslovené orgány Statutárního města Ostravy bohužel také neevidují přesně všechny statistické údaje a nevyhodnocují detailně okolnosti, dopady a životní situace, které by měli občané/chovatelé/poplatníci jakožto osoby zatížené břemenem čipování právo znát. Paradoxně mnoho z těchto dodnes neznámých fakt (například argumenty o útocích tzv. ´smeček divokých psů´ nakažených vzteklinou a tím pádem o problémech s bezpečností; celkové počty psů označených známkami) vzhledem k označování psů formou RFID transpondérů se snažili minulí ostravští politici využít k protlačení vyhlášky č. 9/2012 v rámci jednání na zastupitelstvu roku 2012 a také v debatách vedených později s občany: to vše, jak se nyní ukázalo, bez znalosti konkrétních statistických dat. Z tohoto důvodu ovšem nebylo možné ani zjistit údaje k mnoha dalším relevantním otázkám (viz dokumenty níže), na něž by bylo záhodno v souvislosti s vymáháním implantací RFID čipů a ničím nepodloženým tezím někdejšího politického vedení města Ostravy odpovědět.

Závěr: Na základě výše uvedených oficiálních statistických údajů z provenience Statutárního města Ostravy lze dospět k jednoznačnému závěru o neúčinnosti systému povinného čipování psů ve třetím největším městě České republiky, který zde zavedla místní obecně závazná vyhláška č. 9/2012 ve znění pozdějších předpisů. – Vezmeme-li v úvahu také profesionalitu městských strážníků v Ostravě včetně dalších úředních osob pověřených péčí o zatoulaná/nalezená zvířata ve městě, které jsou schopny ve srovnatelném počtu případů s očipovanými psy navracet občanům jejich zvířata zpět domů dle znalosti místního prostředí i bez jakéhokoliv označení RFID transpondérem, tetováním nebo známkou aj. způsoby, pak je logicky politické vynucování implantací mikročipů opravdu nepřiměřeným/zbytečným krokem. – Vzhledem k finanční náročnosti celé ostravské „čipovací akce“, stále rostoucím nákladům, nedosažení všech jejich hlavních vytčených cílů a evidentním systémovým problémům včetně neustálého odporu občanů: by bylo vhodné vyhlášku č. 9/2012 a související podzákonné předpisy zcela zrušit, nebo je novelizovat tak, aby se stalo označování psů mikročipem pouze jednou z mnoha možností (foto-identifikační metoda rozpoznávání tváří za pomocí aplikace, tradiční nebo chytrá známka, adresář, obojek, GPS lokalizátor, podkožní nebo klasické tetování, DNA značení aj. způsoby), které bude město oficiálně akceptovat pro účely identifikace vlastníka/držitele zvířete. – Pokud se navíc nezastaví ani v roce 2016 předpokládaný propad v každoročním výběru financí z poplatků za psy: v takovém případě by bylo nejlepší tento diskriminační poplatek (za jiné zvířectvo vlastník neplatí) úplně zrušit (např. ve fázích do roku 2020) a netrápit již dále nadbytečnými břemeny místní ostravské chovatele (Ostrava má totiž na rozdíl od jiných měst v České republice mnohamiliardový rozpočet), jelikož samotný poplatek nedokázal, podobně jako čipování, vyřešit žádný z problémů, které chov psů v městské aglomeraci přirozeně přináší (např. čistota, bezpečnost, hluk, stres atd.). Čipování, jak prokázala únorová (2016) data z MSMO, ke všemu spíše vytváří nové náklady, než aby je paradoxně snižovalo. – Nové ostravské politické vedení (viz říjnové komunální volby roku 2014) by samozřejmě mělo také konečně daleko více používat vzhledem ke svým občanům při jakýchkoliv pokusech o prosazování určitého typu prospěšného společenského chování místo strašení pozitivní motivační přístup a medializaci dobrých příkladů. Pravdou je, že se o to občas snaží, avšak bohužel při zamlčování děsivého selhání vlastního systému čipování. Proč to tak činí: není zatím známo. Určitě by všem ostravským politikům prospělo, kdyby raději zcela opustili metody legislativního násilí z dob dávno minulých. Nabízí se zde také jako řešení městských problémů se zvířaty realizace programů pro resocializaci i vzájemné soužití především psů a lidí ve městech.

Dokument ke stažení v PDF:

Zdroj: Žádost „mimo-ostravského“ zástupce Strany svobodných občanů (Svobodní) o informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, v aktuálním znění, přijatá dne 28. ledna 2016 Magistrátem Statutárního města Ostravy a zpracovaná/zaslaná žadateli zpět postupně pod jednacími čísly SMO/056072/16/OŽP/Br a SMO/056102/16/OŽP/Br ze dne 11. února 2016, dále číslo jednací SMO/0039151/16/MP ze dne 8. února 2016. Dne 9. a 23. února 2016 obdržel výše uvedenou dokumentaci elektronicky od „mimo-ostravského“ zástupce Strany svobodných občanů (Svobodní) Vážený pan Mgr. Radek Přepiora (publicista, šéfeditor webu Společenství Necipujtenas.CZ); http://www.necipujtenas.cz/Files/necipujtenas/oficialni-statisticka-data-mesta-ostravy-z-let-2009-2014-potvrdily-selhani-nakladnost-zbytecnost-vynucovani-cipovani-a-pouzivani-forem-legislativniho-nasili.pdf; http://www.necipujtenas.cz/Files/necipujtenas/oficialni-statisticka-data-mestske-policie-ostrava-opet-potvrdily-selhani-systemu-vynucovani-cipovani-a-pouzivani-forem-legislativniho-nasili-unor-2015.pdf; http://www.necipujtenas.cz/Files/necipujtenas/posudek-soudniho-znalce-utulek-ostrava-trebovice-mvdr-michael-mazoch-2-4-2015-cr.pdf; http://www.necipujtenas.cz/Files/necipujtenas/posudek-neustavnosti-vynucovani-cipovani-uscr-eslp-vazeny-pan-tomas-grygar-pfupo-22-1-2015.pdf; http://www.necipujtenas.cz/Files/necipujtenas/nezakonne-cipovani-jiz-oznacenych-zvirat.pdf; http://www.necipujtenas.cz/Files/necipujtenas/statni-veterinarni-sprava-ceske-republiky-nezakonne-cipovani-cr-2015.jpg