Posudek: Čipování = zdravotní rizika! ČR

Ostrava, Brno, Česká republika, 6. února 2017 (Rd)

Prestižní český vědec potvrdil závažná zdravotní rizika invazivního čipování psů a obzvláště koček! Jeho oficiální posudek získal pro občany celé České republiky zástupce Necipujtenas.CZ ve spolupráci s odborným týmem z Úřadu Moravskoslezského kraje a hejtmanovým náměstkem Unuckou! – Špatná ostravská vyhláška č. 9/2012 o povinném/nekompromisním trvalém označování nejlepších čtyřnohých přátel člověka bude muset být novelizována!

Vážený pan profesor Miroslav Svoboda z „Veterinární a farmaceutické univerzity Brno“ potvrdil ve svém posudku reálná zdravotní rizika čipování psů a především koček! Výše uvedené výsledky vědecké práce Váženého pana profesora Svobody přijala Komora veterinárních lékařů České republiky. Na veřejnost se nyní konečně dostávají oficiální cestou stěžejní fakta od renomovaného specialisty. Podařilo se to díky prosbě Váženého šéfeditora Společenství webu Necipujtenas.CZ (SwN) Mgr. Radka Přepiory, dále skrze velice vstřícný/moudrý přístup Váženého pana Ing. Jakuba Unucky, MBA, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje (MSK), člena Občanské demokratické strany a prostřednictvím obdivuhodného úsilí dalších Vážených úředních osob z MSK včetně samotného pana hejtmana prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. (hnutí ANO) a též Váženého občana bez veřejné funkce nebo stranické příslušnosti Petra Hadaščoka nst. a jeho ANTI-čipovací petice. SwN tímto všem výše uvedeným lidem velice děkuje! – Vážený pan hejtman Vondrák a jeho Vážený pan náměstek Unucka budou podle svých prohlášení a získaných fakt prosazovat v dialogu s ostravskými/městskými zastupiteli změnu zdejší až dosud nekompromisní čipovací vyhlášky. – Posudek Váženého pana profesora Svobody je součástí oficiální dokumentace MSK z ledna 2017: SwN tuto důležitou listinu níže kompletně zveřejňuje.

Šéfeditor Společenství webu Necipujtenas.CZ Mgr. Radek Přepiora vystoupil na ustavujícím zasedání Váženého Zastupitelstva MSK dne 10. listopadu 2016 ve věci občanské prosby o spolupráci s cílem pomoci osvobodit Ostravany a další zle tísněné chovatele zvířat z neférového čipovacího břemene. Textový přepis projevu Váženého Mgr. Přepiory je k dispozici v samostatném článku zde a videozáznam lze nalézt na webu MSK zde (stopáž 02:03:08 až 02:11:22).

Vážený pan Mgr. Přepiora dále seznámil v prosinci 2016 se svou výše citovanou prosbou také Vážené Zastupitelstvo Statutárního města Ostravy (ZSMO). Mgr. Přepiora poprosil ZSMO, aby v této věci s novým krajským vedením vstřícně spolupracovalo tak, aby se v Ostravě konečně podařilo po dlouhých letech díky získanému oficiálnímu textu posudku Váženého pana profesora Svobody novelizovat špatnou/místní čipovací vyhlášku, která bezvýjimečně vyžaduje pod hrozbou drastických pokut radiofrekvenční invazivní identifikaci všech nejlepších čtyřnohých přátel člověka, a to i kdyby byla taková zvířata nemocná. Opakovaná snaha občanů/chovatelů o změnu ostravského podzákonného předpisu byla podložena ohromným množstvím práce a relevantními fakty získanými často v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, která lidé zasílali od roku 2013 ostravským zastupitelům. Naráželi často na urputný odpor bezcitných byrokratů. Nyní, když také česká věda (v zahraničí o tom píší odborné i populární publikace velmi dlouho) potvrdila, že jsou zde vážná zdravotní rizika čipování: bude muset dojít k tolik potřebné opravě ostravské čipovací vyhlášky. A přesně takovou snahu vyjádřil exkluzivně pro Necipujtenas.CZ na konci ledna 2017 Vážený pan náměstek hejtmana MS kraje Ing. Jakub Unucka, MBA, když jasně řekl: „Souhlasím s tím, že finální slovo by měl mít zvěrolékař. Pokud ten nedoporučí čipování a navrhne jiný způsob, je to dostatečný argument. V tomto duchu by měla být vyhláška upravena. Tato úprava má moji podporu.“ (Viz navíc předvolební rozhovor s Váženým panem Unuckou zde.)

Vážený pan nový krajský hejtman Ivo Vondrák informoval širokou veřejnost a přítomné zástupce sdělovacích prostředků v průběhu jednání krajského zastupitelstva v Ostravě dne 22. prosince 2016 v reakci na projev Váženého občana/odpůrce povinné radiofrekvenční identifikace Pet ra Hadaščoka nst. o svém stanovisku, že sice on jako hejtman osobně proti čipování nic nemá, nicméně rozumí přístupu Váženého pana Hadaščoka nst. a domnívá se, že „jsou lidé, kteří prostě s tím (čipováním) můžou mít problém“. Podle Váženého pana hejtmana Vondráka bude dále probíhat o ostravské městské vyhlášce diskuse s tím, že ji „bude muset město nějakým způsobem případně upravit“.

A Ostrava v tom nebude sama. Například domažlické zastupitelstvo uznalo na konci ledna 2017 zdravotní rizika čipování psů. „Starší nebo nemocní psi, u kterých veterinář shledá, že by jim čipování mohlo zdravotně ublížit, označení již nebudou muset absolvovat. Na úřad ale musí jejich majitel donést potvrzení,“ vysvětlil 30. ledna 2017 oficiální web města Domažlice. – Proti povinným implantacím RFID transpondérů do živých těl zvířat se v Domažlicích rozhodla hlasitě protestovat mj. při znalosti medicínských rizik takového kroku ctěná zastupitelka a předsedkyně finančního výboru domažlického městského zastupitelstva: Vážená Ing. Jitka Heřmanová (ČSSD).

Dokonce Vážený pan europoslanec Ing. Petr Mach, Ph.D. (předseda Strany svobodných občanů) upozorňoval ve svých dopisech ostravské zastupitele na mnoho rizik spojených s nekompromisním vynucováním čipování. Ve svém listu z července roku 2015 mj. zřetelně uvedl: „Domnívám se, že vytyčeného cíle lze dosáhnout i šetrněji, například prostřednictvím známky, obojku a celé řady dalších řešení. Pokud lze vytyčeného legitimního cíle těmito šetrnějšími prostředky dosáhnout, je povinností veřejné moci, na jejímž výkonu se obec i v rámci své samostatné působnosti podílí, aby tento šetrnější způsob zvolila jako prioritní. To se však dle mého přesvědčení ve vyhlášce č. 9/2012 nestalo. Pokud by se zastupitelé statutárního města Ostravy přeci jen rozhodli od povinného čipování psů ustoupit, věřím, že bych byl za tento krok rád nejen já, ale i většina obyvatel statutárního města Ostravy, jejichž zájmy v Evropském parlamentu zastupuji.“

SwN oslovilo během ledna 2017 po obdržení předmětné dokumentace z MSK s prosbou o interview přímo Váženého pana profesora Svobodu, jenž takovou nabídku velice seriózně akceptoval. Zároveň opakovaně zdůraznil: Je třeba na jeho osobu pohlížet tak, že reprezentuje nestranného vědce, jehož nejvyšší poslání představuje hledání a nezatajování fakt/pravdy.

Vážený pan profesor MVDr. Miroslav Svoboda, CSc., z „Veterinární a farmaceutické univerzity Brno“, pro Necipujtenas.CZ v exkluzivním/autorizovaném rozhovoru z 27. ledna 2017 potvrdil, že zaslal představitelům Moravskoslezského kraje svůj posudek ke zdravotním rizikům čipování malých domácích zvířat s datem 1. srpna 2013. Vysvětlil zároveň: On sám sebe však nepovažuje za nějakého zásadního odpůrce čipování.

„Napsal mi Email náměstek pana hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Jakub Unucka, MBA. Dotázal se mne na stanovisko ve věci povinného čipování psů a souvisejících zdravotních rizik. Sdělil jsem mu, že jsem na požádání tehdejšího presidenta Komory veterinárních lékařů zpracoval v roce 2013 odpovědi na otázky, které mi pan president položil. Výsledkem byl dokument, který Komora veterinárních lékařů akceptovala. Nový stav věcí kolem trvalé identifikace domácích zvířat, psů, koček, fretek aj. živočišných druhů jsem však neposuzoval; a to ani oficiální materiály z britské státní Vrchní správy pro kontrolu veterinárních léčiv („The Veterinary Medicines Directorate“, VMD, vládní agentura spadající pod britské Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova, „Department for Environment, Food and Rural Affairs“, DEFRA, pozn. autora), které jsem obdržel společně s dalšími dokumenty od zástupce Necipujtenas.CZ. – Rád bych dodal: Bylo by to fajn, kdybychom mohli používat pro účely trvalého označení českých, moravských a slezských domácích čtyřnohých mazlíčků třeba neinvazivní DNA nebo jiné obdobné metody, nicméně vždy zde zůstane problém s tím, jak zajistit absolutní čistotu odebraných vzorků a logistický dohled nad celým takovým identifikačním systémem. Domnívám se: Drobní chovatelé ani zastupitelé a obecně politici u nás ještě nejsou na něco takového připraveni. Existují zde také pořád značné technologické obtíže. Čipování není sice jako metoda dokonalé, ale moc lepších variant není. Proto bych právě zde hledal vhodný kompromis,“ sdělil pro Necipujtenas.CZ Vážený pan profesor Svoboda.

SwN nicméně dále Váženého pana profesora Svobodu informovalo, že již dnes jsou na trhu vysoce úspěšné/levné/neinvazivní metody DNA identifikace zvířat i člověka, které dokonce ani nevyžadují zasílání odebraných vzorků do speciálních laboratoří. Celý proces zvládne proškolená osoba (např. městský policista) přímo na ulici pomocí moderního detekčního přístroje během několika až třiceti minut s přesností zhruba 99,9 %. Jde třeba o výrobek „Spartan Cube“ z produkce kanadské firmy „Spartan Bioscience In c.“ (viz také http://www.micronit.com). – Navíc je již běžně k dispozici v mnoha zemích světa používaný systém „Pooprints“, který dokáže detekovat především v praxi pomocí DNA vzorků skutečné znečisťovatele veřejného prostranství (což čipování neumí) a obhájit tak všechny registrované/slušné pejskaře, kteří po svých čtyřnohých přátelích ve veřejném prostoru řádně uklízejí.

Například profesionální „Klub chovatelů naháčů ČR“ (psí plemena čínských chocholatých psů a peruánských naháčů) se sídlem v Praze na svém oficiálním webu 12. září 2016 vysvětloval mj. všem urputným politikům a aktivistům, kteří prosazují formou legislativního násilí povinné čipování zvířat jakožto pouze jedinou metodu trvalé identifikace, že: „Trend současné doby jasně směřuje k co nejjednoznačnější identifikaci. Tetování se může stát časem nečitelné a čip se může ztratit nebo prostě přestat fungovat. S pomocí genetického profilu lze totožnost psa kdykoliv znovu ověřit. V případě nalezení ztraceného nebo odcizeného psa to výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se šťastně vrátí ke svému majiteli. Přestane-li fungovat čip, kterým je pes označen, je velmi snadné prokázat jeho identitu ověřením genetického profilu.“ (Viz také podpora DNA metody v anketě iDNES.cz.)

Vážený pan profesor Svoboda k otázce moderní/rychlé DNA identifikace člověka i zvířat, která probíhá přímo v terénu během několika až třiceti minut s takřka stoprocentní přesností pro Necipujtenas.CZ sdělil, že by takovou metodu považoval za vynikající. Musely by však být odstraněny již výše zmíněné technologické a logistické komplikace.

Ve věci tzv. dvojí trvalé identifikace zvířat, která by byla nucena podstoupit například DNA označení a ještě čipování nebo tetování, Vážený pan profesor Svoboda řekl: „Stejně jako jsem nesnášel, aby se současně čipovalo a tetovalo, což je zbytečné dvojí utrpení, a to tetování ještě větší, a jestliže je již zvíře průkazně identifikováno, tak je takové dvojí značení zbytečné. V případě zavedení DNA identifikace například v Moravskoslezském kraji nebo na Ostravsku by bylo zapotřebí celý takový systém logisticky zvládnout, aby pak nedocházelo k omylům při kontrole psů označených čipem a nebo pouze prostřednictvím registrace jejich DNA. Pokud by vedle sebe existovaly dva identifikační systémy, tak by se v praxi mohlo ukázat, který je lepší, přináší více benefitů a je méně nákladný. Já to však nyní nedokážu odhadnout.“

„Do doby, než bude jednoznačně prokázán lepší způsob nezaměnitelné identifikace zvířat (minimálně invazivní, levnější, přesnější, technicky a organizačně snadno zvládnutelný), považuji ‚čipování‘ za nejlepší možnost, jak zvířata označovat,“ dodal závěrem svého vyjádření pro Necipujtenas.CZ Vážený pan profesor Svoboda.“

SwN následně poprosilo o vyjádření také Váženého pana náměstka Unucku, jenž opět velice rychle/vstřícně odpověděl a již 28. ledna 2017 své sdělení autorizoval.

Šéfeditor Společenství webu Necipujtenas.CZ mj. Váženému panu náměstkovi Unuckovi odcitoval přímo z posudku Váženého pana profesora Svobody popsaná zdravotní rizika čipování domácích čtyřnohých mazlíčků: „Naproti tomu se lze na Internetu setkat se stovkami názorů laické veřejnosti i odborníků, které k problematice čipování zaujímají svoje stanoviska. Vycházejí přitom z osobní zkušenosti, a to jak negativní, tak i pozitivní. /.../ absolutně bez rizika není žádný zákrok, při kterém je narušena celistvost kůže nebo se provádí injekční aplikace a není rozhodující, zda jde o aplikaci čipu, perforaci kůže tetováním nebo řez skalpelem.“ „Může injekční implantace RFID čipu určeného pro zvířata způsobit vážnější zdravotní poškození (lokální nebo celkové), u kterého druhu (pouze u druhů pes a kočka, příp. fretka) a s jakou četností je uváděno v odborné literatuře. Pokud je čip aplikován v souladu se správnou veterinární praxí, tj. provádí se kvalifikovaným odborníkem čipem, který je určen pro zvířata, jsou dodrženy zásady asepse, kůže není vícenásobně perforována, je dodrženo místo aplikace, nejsou významně poškozeny okolní tkáně a čipované zvíře je zdravé, vážnější zdravotní poškození nehrozí. Poněvadž je do organismu aplikována cizorodá látka (čip, zbytky dezinfekce apod.), může se u psů a koček s pravděpodobností cca 1 : 10 tisícům vyskytnout celková reakce organismu (obvykle jde o alergického pacienta a hypersenzitivitu I. typu). V místě vpichu může u psů i koček dojít, stejně jako po jakékoliv jiné injekční aplikaci (např. očkovací látky), k mírnému zduření, které má u psů prakticky ve všech případech přechodný charakter. Kočky na porušení integrace kůže reagují jinak a s pravděpodobností 1 : 500 - 1000 se může vyvinout proces závažnější, tj. může dojít až k transformaci buněk v nádorovou tkáň. Tyto poznatky se k aplikaci čipu kočkám vztahují zcela výjimečně, nicméně literárně jsou v zahraničí i u nás prokázány případy postinjekčních sarkomů po aplikaci některých adjuvantních očkovacích látek (inaktivovaných vakcín). Riziko komplikací v místě vpichu se dá omezit tím, že se čip nebude aplikovat do stejných míst, která se používají k vakcinaci koček i psů.“ „Druhým problémem může být nežádoucí pohyb čipu v podkoží, což v citlivém organismu může pochopitelně vyvolat reakci na ‚cizí těleso' s lokální zánětlivou reakcí. Této komplikaci se dá předejít pečlivým výběrem čipů dostatečné kvality, které jsou opatřeny stabilizační pojistkou.“ „Občas jsem se setkal s nářkem veterinárního lékaře/lékařky, že došlo k problematické aplikaci s ohledem na nedostatečnou fixaci zvířete a v jednotlivých případech bylo zapotřebí použít druhý čip, protože první mikročip nebyl díky ‚propíchnutí' kožní řasy zvířeti vůbec aplikován. Zkušenost s čipováním zvířat zájmových chovů v České republice, ale i jinde ve světě, je relativně krátkodobá a získat literárně ověřené údaje není snadné.“ „Případné komplikace bude řešit kompetentní veterinární lékař a o nežádoucím účinku bude sepsáno hlášení zaslané Ústavu pro státní kontrolu veterinárních léčiv a biopreparátů (ÚSKVBL) v Brně. Čipována by neměla být zvířata nemocná, v geriatrickém věku a jedinci s prokázanou alergií. V tomto ohledu by mělo být rozhodující písemné stanovisko ošetřujícího veterinárního lékaře.“ Tolik citace z posudku Váženého pana profesora Svobody.

Zástupce SwN pak položil Váženému panu náměstkovi Unuckovi dotaz: Studoval jste podrobně oficiální úřední materiály z provenience britské státní Vrchní správy pro kontrolu veterinárních léčiv („The Veterinary Medicines Directorate“, VMD, vládní agentura spadající pod britské Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova, „Department for Environment, Food and Rural Affairs“, DEFRA) o zjištěných medicínských rizicích invazivního čipování včetně častých případů nefunkčnosti celého RF identifikačního systému a další údaje např. od veterinářů z ČR a dokonce českého soudního znalce o možnosti rozvinutí dermatické nekrolýzy u psů v přímé návaznosti na povinnou implantaci RF transpondéru společně s řadou jiných dokumentů získaných Společenstvím webu Necipujtenas.CZ v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím?

Odpověď Váženého pana náměstka Unucky: „Zmiňované materiály potvrzují moje předchozí předpoklady, že problematický není samotný čip, ale jeho implantace. Ta může způsobit jak objektivní potíže zvířeti, tak subjektivní potíže majiteli. To je fakt. Stejně tak je ale faktem, že psí známka na obojku je v nemálo případech příčinou zranění či smrti zvířete udušením, tetování může způsobit infekci; identifikace psa pomocí DNA je zatím nemožná. Porovnání rizikovosti jednotlivých variant mi chybí. Třeba se ukáže, že čipování je statisticky nejbezpečnější způsob. Nebo naopak. Toto porovnání bohužel postrádám. Zvíře ale bez označení být nemůže, protože riziko jeho ztráty výrazně převyšuje riziko všech druhů značení. To majitelé musí chápat. Takže jde je o to, najít ideální způsob.“

Dotaz zástupce SwN: Proč si myslíte, že někteří městští a krajští byrokraté v Ostravě odmítají bedlivě studovat celý posudek pana profesora Svobody, když jsou zde popsána evidentní rizika a nemoci (viz citace výše), které mohou nastat v souvislosti s metodou vynucování trvalé identifikace formou legislativního násilí veřejné moci? Co když se to zrovna dotkne malého pejska Váženého pana Petra Hadaščoka nst.? Je správné, aby bylo položeno na oltář legislativního násilí veřejné moci zdraví malého živého tvora a jeho chovatele, seniora?

Odpověď Váženého pana náměstka Unucky: „Viz má odpověď výše. Není mi známo, jak rizikové je tetování nebo nošení psí známky na obojku. A krajští byrokraté s touto vyhláškou fakt nemají nic společného; zde se musím Krajského úřadu zastat…“

(Poznámka SwN: V Ostravě kupříkladu patřiční úředníci zdravotní rizika čipování podceňovali. Například únorové číslo zdejšího centrálního městského veřejnoprávního zpravodaje „Ostravská radnice“ z roku 2015, jehož přirozenou rolí by mělo být poskytování vyvážených informací, velmi tristně bagatelizovalo účinky čipování v reakci na občanský dotaz; ke všemu úplně z nepochopitelných důvodů otisklo nekompletní informace o posudku Váženého pana profesora Svobody.)

Dotaz zástupce SwN: Podpoříte změny v tzv. ostravské čipovací vyhlášce č. 9/2012, které navrhl president Komory veterinárních lékařů České republiky, Vážený pan MVDr. Karel Daniel, exkluzivně zástupci Necipujtenas.CZ 2. července 2016 v tomto znění: „Povinnost čipování se nevztahuje na chovatele u jehož psa (feny) nelze dle potvrzení praktického veterinárního lékaře, člena Komory veterinárních lékařů s osvědčením o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti, trvalé označení mikročipem provést.“ – „Snaha o seznam diagnóz, stavů či podmínek pro vydání takového potvrzení je úkolem téměř nemožným. Důvodem je nejen s největší pravděpodobností velmi komplikovaná možnost vytvoření kompletního pozitivního seznamu, ale hlavně to, že řada diagnóz se v průběhu času vyvíjí, vážnost určitého stavu kolísá či řada vedlejších okolností má vliv na situaci, kterou nazýváte "etickým problémem". Proto se domnívám, že posouzení anamnestických údajů, klinického stavu, okolností chovu a vydání takového zdravotního potvrzení by mělo vždy být na individuální profesionální úvaze praktického veterinárního lékaře, metodicky a disciplinárně odpovědného z hlediska výkonu praxe své profesní asociaci - Komoře veterinárních lékařů,“ vysvětlil obzvláště ostravským byrokratům a politikům během komunikace se zástupcem SwN Vážený pan president MVDr. Karel Daniel.

Dotaz zástupce SwN: Jak konkrétně o to budete v praxi Vážený pane náměstku Unucko usilovat?

Odpověď Váženého pana náměstka Unucky: „Souhlasím s tím, že finální slovo by měl mít zvěrolékař. Pokud ten nedoporučí čipování a navrhne jiný způsob, je to dostatečný argument. V tomto duchu by měla být vyhláška upravena. Tato úprava má moji podporu.“

Zástupce SwN dále také položil celou paletu dotazů Váženému občanovi, odpůrci povinné radiofrekvenční identifikace, Pet r u Hadaščok ovi nst., jenž proslul od roku 2012 svou neutuchající snahou o osvobození pejskařů a jejich zvířat z neférové ostravské čipovací vyhlášky. Vážený pan Hadaščok nst. poskytl SwN své laskavé vyjádření, které 28. ledna 2017 autorizoval.

Dotaz zástupce SwN: Jaký máte Vážený pane Hadaščoku nst. názor na posudek Váženého pana profesora Svobody, který jste si podle Vašeho vyjádření dvakrát podrobně prostudoval? Jen v Ostravě se ročně pohybovalo odhadem přes třicet pět tisíc přihlášených i nepřihlášených pejsků. V celé České republice by mohlo jít až o 2,5 miliónů psů. Evropská unie (EU) má podle údajů z roku 2014 devadesát devět miliónů koček a 81 milionu psů chovaných v zájmovém chovu tzv. pro potěšení ducha. Sedmdesát procent z výše uvedených čtyřnohých kamarádů člověka žije ve Francii, Německu, Itálii, Velké Británii, Španělsku. Podle výše zmíněného odborného posudku Váženého pana profesora Svobody by to tedy znamenalo, že existuje statistický předpoklad: V Ostravě mohou v důsledku povinného čipování ročně onemocnět alespoň 3 pejsci (fenky) a v celé České republice by to již mohlo znamenat až zhruba 250 těchto zvířat a v rámci EU pak 8.100 pejsků a fenek během dvanácti měsíců. Jejich chovatelé by se mohli na veřejné moci domáhat náhrady vzniklé újmy za prožité útrapy, utrpení. Například Vaše malinká yorkšírka váží jen 2,80 kg. Oficiální vyjádření vědeckého týmu zvěrolékařů z Veterinární nemocnice královny matky („Queen Mother Hospital for Animals“: poskytuje nejrozsáhlejší a nejdetailnější péči o malá zvířata v celé Evropě; nemocnice byla založena roku 2008; sídlí v obci North Mymms cca 23 km severozápadně od centra Londýna; spadá pod křídla londýnské Královské vysoké veterinární školy, „The Royal Veterinary College“, která byla založena roku 1791 a je vůbec nejstarší a nejprestižnější veterinární školou ve Spojeném království) v odborném týdeníku „Veterinary record“ (založen roku 1888; vydává Britská veterinární asociace, „The B ritish Veterinary Association“; vznik roku 1919) ze srpna 2016 (svazek 179, číslo 6) varovalo před zdravotními riziky čipování malých psích plemen. Britští odborníci zásadně vyzvali veřejnou moc k umožnění udělování zdravotních výjimek z vynucované implantace RF transpondérů do živých těl těchto zvířat: „Osvědčení o udělení výjimky může být poskytnuto v případech, kdy by podle profesionálního názoru veterináře mohlo čipování negativně ovlivnit zdravotní stav psa. Zvěrolékaři zdůraznili potenciální komplikace čipování malých psů.“ – Uvedené nežádoucí zdravotní účinky čipování například britská vláda jednoznačně pojmenovává takto: – „každá zbytečná bolest nebo utrpení, nebo jakékoliv onemocnění psa, které je způsobeno, nebo se zdá takovým být, v souvislosti s implantací mikročipu“ – „migrace mikročipu z místa implantace“. – Británie taktéž akceptuje technologick é možnosti selhání RFID transpondérů: V praxi to „znamená neúspěšný transfer zakódovaného čísla v mikročipu během skenování vhodným transceiver em“. – Podobně jako Britové se vyjádřila také Vážená paní zastupitelka, starostka ostravské městské části Slezská Ostrava a veterinářka MVDr. Barbora Jelonková, když 23. listopadu 2015 ve svém úředním dopise adresovaném na Odbor životního prostředí Magistrátu Statutárního města Ostravy jasně podpořila a navrhla změnu ostravské nesmlouvavé čipovací vyhlášky s ohledem na zdravotní rizika radiofrekvenčního označování pejsků.

Odpověď Váženého pana Petra Hadaščoka nst.: „Jedná se o všechny pejsky, o všechny jejich chovatele, kteří jsou ohroženi těmito zdravotními riziky čipování, která Vážený pan profesor Svoboda ve svém textu popsal. V Ostravě považuji za čísla nejbližší pravdě 18.000 až 19.000 očipovaných psů; skutečný počet psů v Ostravě včetně těch, kteří jsou zde jen dočasně odhaduji na 24.000 až 25.000 psů. Jestliže taková rizika evidentně existují, tak je jasné, že by si měl mít každý chovatel plné právo rozhodnout o tom sám, zda dá svého pejska očipovat nebo také nikoliv. Já zkrátka citlivě vnímám větší medicínské riziko RF identifikace v případě malých nebo starých pejsků. Je to důležité. Pes je součástí rodiny a platí to tak pro naprostou většinu lidí. Vždyť čip mi ani nepomůže ochránit dítě na ulici před útokem zvířete. Zdravotní riziko samozřejmě v souvislosti s čipováním existuje: A kdo ho popírá, tak nehovoří pravdu! Nikdo přeci nepopírá to, že může takový čip za určitých okolností někomu pomoci, nicméně jako systém není to čipování dodnes vůbec dokonalé. Proto nechť si pořídí čip každý dobrovolně, ale jen pokud chce. Nelze to však lidem nařizovat!“

Dotaz zástupce SwN: Co si myslíte o sdělení Váženého pana profesora Svobody: Je nutné všechny negativní medicínské reakce na čipování zvířat poctivě hlásit na pracoviště Ústavu pro státní kontrolu veterinárních léčiv a biopreparátů (ÚSKVBL) v Brně. Vždyť jestliže veřejná moc občanům vnucuje nějaký identifikační systém, tak pak takový systém musí stoprocentně fungovat a nezpůsobovat lidem a jejich zvířatům problémy, utrpení, jinak by ho Ústavní soud zrušil z důvodů právní nejistoty a libovůle veřejné moci. Podle Váženého pana prof. Svobody by čipována „neměla být zvířata nemocná, v geriatrickém věku a jedinci s prokázanou alergií“. „V tomto ohledu by mělo být rozhodující písemné stanovisko ošetřujícího veterinárního lékaře,“ napsal ve svém posudku pan profesor Svoboda.

Vážený pan Petr Hadaščok nst.: „Souhlasím s tím, jak to pan profesor Svoboda napsal. Bohužel za tím také stojí jiný závažný problém, že se tyto negativní medicínské reakce na čipování nikam nehlásí: Jde o jasný střet zájmů, jelikož ani veterináři nechtějí přijít o své zakázky.“

Dotaz zástupce SwN: Někteří zastupitelé Statutárního města Ostravy dokonce roku 2016 obhajovali povinné čipování koček na Novém Zélandu v městě Wellingto nu (včetně příměstských oblastí cca 400.000 obyvatel), jelikož se o tom dozvěděli z médií; vysoká zdravotní rizika však odmítli zohlednit. Přitom v případě koček je podle posudku Váženého pana profesora Svobody nebezpečí poškození zdraví značné: 1 ku 500 až 1.000. V rámci České republiky žije podle údajů z roku 2014 v soukromých domácnostech občanů 1.086.000 koček a v celé Evropě jich bylo stejného roku devadesát devět miliónů. Statistické riziko vzniku závažného onemocnění v důsledku invazivní radiofrekvenční identifikace je tedy v tomto případě ročně ohromné: 1.086 až 2.172 možných kauz v ČR a v celé Evropě pak 99.000 až ohromných 198.000.

Vážený pan Petr Hadaščok nst.: „Neříká se mi to lehce, ale neexistuje jenom hledisko zdravotní, nýbrž je zde také etika, lidskost. Vždyť politici, byrokraté, se už na nás dívají tak, jako bychom byli mašiny, kyborgové. Přeci to, že má někdo dva nebo tři tituly, ještě neznamená, že ví víc než ten obyčejný člověk; každopádně je zajímavé, že ve věci lidskosti takovým titulovaným vzdělancům většinou chybí srdce. Někteří to chápou a jiní to nepochopí i kdyby tím bylo poškozeno jejich dítě.“

Dotaz zástupce SwN: Když by Vám tedy zástupci veřejné moci nařídili povinně očipovat pejska, tak Vy byste to odmítl a nebo přijal při zohlednění všech důvodů, k jakým patří především medicínská rizika, etika, morálka, lidskost, svobodomyslnost atd.?

Vážený pan Petr Hadaščok nst.: „Udělám to cestou, kterou umožňuje ústavní pořádek České republiky, který říká, že co zákon občanovi nezakazuje, tak to může činit. Tomu nás vyučili naši politici: Přesunu pejska z Ostravy jinam!“

Dotaz zástupce SwN: Znáte z Vašeho okolí případ pohybu implantovaného čipu v psím podkoží?

Vážený pan Petr Hadaščok nst.: „Ano. Tento případ jsem zaznamenal v beskydských Malenovicích. Bohužel Ostravští veterináři k takovým věcem v drtivé většině mlčí, protože se asi bojí, že by přišli o klientelu. Tak to jistě uznáte, že je velice tristní.“

Dotaz zástupce SwN: Vážený pan profesor Svoboda popsal ve svém posudku například situaci, kdy ani nebyl čip v těle původně tzv. trvale identifikovaného zvířete vůbec přítomný. Chovatel takového psa nechal podruhé označit radiofrekvenčním invazivním transpondérem. Nejlepší čtyřnohý přítel člověka si musel opět projít nastřelením čipu do svého těla. Považujete za správné, aby docházelo k opakovanému a dokonce dvojímu povinnému a trvalému označování zvířat?

Vážený pan Petr Hadaščok nst.: „Pro mne je to naprosto nepochopitelné. Přirovnal bych to k vadám lidských prsních implantátů: Kolik desítek tisíc poškozených osob to přineslo a jaké náklady to pak způsobilo na odškodném? Vždyť dotčené ženy si to nechaly voperovat dobrovolně a ještě jim to zpackali.“

K návrhu změny ostravské čipovací vyhlášky, který doporučil Vážený pan president Komory veterinárních lékařů Daniel (viz výše) Vážený pan Petr Hadaščok nst. pro Necipujtenas.CZ sdělil: „To je pro mne zcela nová informace. Nicméně je to jedna z možných kompromisních cest. Já však preferuji kompletní zrušení vymáhání povinného čipování.“

Dotaz zástupce SwN: Byl byste ochoten podstoupit za účelem obhajoby Vašeho přesvědčení a zastavení metod legislativního násilí v Ostravě podobné varovné memento pro celou společnost ve smyslu odkazu Jana Palacha, kterého jste zmínil 27. ledna 2017 ve svém příspěvku pod Vaší peticí proti povinnému čipování zvířat i lidských bytostí?

Vážený pan Petr Hadaščok nst.: „To nikoliv, ale veřejná moc mne nikdy k povinnému čipování nedonutí! Já nejsem Palach; Palachů není moc a ani Zajíců ne.“

Ve věci DNA identifikace Vážený pan Petr Hadaščok nst. Pro Necipujtenas.CZ dodal: „Jde z mého hlediska zatím o problém. Kdybych nemusel čipovat a cena DNA identifikace by se pohybovala od 250,- Kč do 500,- Kč a jestliže by nešlo o invazivní metodu, tak bych to zvažoval: Je to rozhodně přijatelnější než čipy.“

(Poznámka SwN: DNA identifikace psů se používá v úrovni metody čipování kromě USA (např. San Diego), Kanady (Toronto), Nového Zélandu také třeba v Evropě: okolí Londýna, v Itálii na Capri nebo v Neapoli, přirozeně také v České republice: např viz stanovisko „Klubu chovatelů naháčů ČR“ aj.)

Připomeňme si nyní ještě jednou fakta, která již dříve SwN publikovalo: Druhá oficiální publikace britské státní Vrchní správy pro kontrolu veterinárních léčiv („The Veterinary Medicines Directorate“; VMD; vládní agentura spadající pod britské Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova; „Department for Environment, Food and Rural Affairs“, DEFRA) nazvaná „Microchip Adverse Event Reporting Scheme Review From voluntary to compulsory reporting April 2014 to December 2015“ (MAE) ze dne 7. června 2016 potvrdila na konkrétních STOVKÁCH případů nebezpečí čipování zvířat. Odborníci z České republiky (přes 212 výjimek z čipování) a mnoha zemí světa již také zveřejnili svá varování. Ostravští byrokraté však všechny faktické argumenty nadále sveřepě odmítají. Zachování nefunkčního a v konkrétních kauzách nebezpečného systému identifikace psů je prý důležitější než jednotlivé tragické situace RFID transpondérem označených zvířat. – MAE pojednává mimo jiné o zjištěných zdravotních a etických rizicích tzv. povinného označování zvířat metodou podkožního invazivního čipování. Každý občan se může s tímto dokumentem svobodně seznámit prostřednictvím Internetu na vládním webu VMD. – Publikace MAE jasně uvádí, že od dubna 2014 do konce prosince 2015 obdržela britská Vrchní správa pro kontrolu veterinárních léčiv 1.420 hlášení o zjištěných závažných problémech s čipováním domácích zvířat. Celkem šlo o následující případy: 61 nežádoucích zdravotních reakcí (39 kauz, 64 % z celkového počtu nežádoucích reakcí se týkalo psů; 21 kauz koček, 34 %; jedna kauza byla popsána dokonce v případě domácího králíka); 630 krát došlo k selhání detekce mikročipu (482 krát u psů, 77 %; 145 krát u koček, 23 %; 2 krát v případě králíků a jednou šlo o koně; byl zjištěn časový rozptyl této incidence: 1 den až 7 let od implantace čipu); 729 krát byla zaznamenána migrace RFID transpondéru v živém těle zvířete (674 krát u psů, 92 %; 53 krát šlo o kočky, 7 %; jedenkrát šlo o želvu a králíka; většinou byl ve všech zkoumaných kauzách zaznamenám pohyb mikročipu v oblasti krku, lopatky nebo ramen, nejdále se transpondér dostal pod kůží zvířete až do oblasti psího třísla; ve třech případech dokonce čip vypadl hned po implantaci apod.; z časového hlediska se migrace čipů objevovala u koček v rozmezí od jednoho roku až po více než deset let od nastřelení RFID transpondéru; v případě psů to bylo od půl roku, dvanácti měsíců až přes 10 let). Více než 75 procent všech hlášení zaslali VMD přímo veterinární specialisté (další dokumenty poskytl odborný veterinární personál, samospráva, útulky nebo samotní chovatelé). Většinou se všechny problematické případy čipování týkaly psů a to z 84,2 %. – Podívejme se na část výše uvedených dat ještě trochu více podrobněji. – Kupříkladu u zmiňovaného králíka došlo přímo v místě implantace mikročipu k vývinu abscesu, který se dostal až do nekrotické fáze. – Třicet pět psů bylo postiženo zdravotními komplikacemi: např. 5 abscesů, 3 kauzy vývinu seromu, 2 lipomy, 1 hematom, 3 x byla zjištěna kalcifikace kolem nebo v blízkosti místa implantace mikročipu; dále šlo o 8 případů výtoků z abscesů nebo podobných typů onemocnění; v deseti případech musela být nasazena antibiotika v důsledku vzniku infekce přímo v místě nastřelení RFID transpondéru; 1 kauza zjizvení zvířete po nastřelení čipu; 5 x bylo zkoumáno očkování, které bylo aplikováno ve stejném čase jako čipování; osmkrát došlo k odstranění čipu z těla zvířete buď rovnou chirurgicky díky nutnosti zajištění ochrany zdraví dotčeného živého tvora nebo transpondér psí tělo samovolně vyloučilo, případně zvíře odstranilo implantát např. svým škrábáním apod.; důležité zjištění představoval především faktor času, jelikož se výše uvedené zdravotní komplikace vyvinuly ihned po implantaci čipu a nebo dokonce v době větší než 6 let po čipování. – Z hlediska koček vypadala situace podobně ve 21 případech. Například v jedné pozoruhodné kauze musel být čip z těla kočky chirurgicky odstraněn spolu s nebezpečnou buněčnou hmotou v okolí transpondéru. Po dvou měsících došlo k opětovnému označení nebohého zvířete čipem, načež se zde velmi rychle zase vytvořilo nebezpečné bujení okolní tkáně. Zvěrolékař musel operaci podruhé opakovat (SIC!). – Společenství webu Necipujtenas.CZ zveřejnilo 3. května 2016 předchozí odbornou zprávu VMD, která popsala případy šesti zvířat, kdy došlo v důsledku čipování a zřejmě také vakcinace k vývinu nádorů, další čtyřnohý živý tvor po nastřelení RFID transpondéru zkolaboval a jeden dokonce zemřel! Nutno podotknout, že VMD shromažďuje každý rok taková fakta prostřednictvím svého systému pečlivě zpracovaných úředních hlášení. – Ostatně již na jaře roku 2014 vydala VMD oficiální prohlášení, ve kterém upozornila, že existují možná zdravotní rizika implantovaných RFID mikročipů. Právě v této souvislosti a také s ohledem na povinné/plošné čipování psů účinné ve Velké Británii od 6. dubna 2016 zavedla VMD včas pro širokou veřejnost ve čtvrtém měsíci roku 2014 zcela nový systém online monitoringu a zasílání hlášení všech vzniklých komplikací, nemocí, problémů, technických obtíží, systémových selhání apod. záležitostí spojených s podkožními RFID identifikačními transpondéry mj. domácích čtyřnohých mazlíčků (viz formuláře a informace o podávání hlášení zde). Výsledky sběru dat jsou průběžně analyzovány a provázány s již v předchozích letech zjištěnými údaji. Budou každým rokem zpětně publikovány. Zároveň jsou také získané informace předávány k řešení zodpovědným výrobcům čipů, veterinářům, organizacím zajišťujícím ochranu přírody apod. Britská vláda se tím zároveň jistí před možnými budoucími žalobami rozzlobených chovatelů domácích zvířat, kteří museli své čtyřnohé přátele nechat označit mikročipy pod hrozbami legislativního násilí a značných pokut. – Není jistě bez zajímavosti, že výše uvedený projekt zasílání negativních zkušeností s čipy velmi rychle podpořili i samotní distributoři RFID transpondérů. – Britští veterinární odborníci tedy správně očekávali přísun nových dat o třech základních dosud známých a již z minulosti velmi dobře potvrzených negativních dopadech čipování: 1/ přímá onemocnění: nežádoucí reakce zvířat na implantaci cizího tělesa – mikročipu. K nejčastěji hlášeným zdravotním komplikacím v souvislosti s čipováním patřil v Británii např. hematom, infekce, záněty, celkové odmítnutí mikročipu živým organismem aj. 2/ migrace RFID transpondéru v těle domácího mazlíčka. Stále jsou také přiznávány problémy se samovolným pohybem mikročipů pod kůží jednotlivých živočichů v celém jejich těle včetně nemožnosti takový transpondér správně detekovat čtečkou dat. Mj. vyjma vlastního pohybu zvířete k tomu dochází v důsledku neodborného nebo nepřesného operačního úkonu při vlastním čipování. V takových případech je posléze nutné podrobně zkoumat organismus třeba očipovaného psa/kočky pohmatem nebo využít pro zajištění správné lokalizace čipu až dokonce rentgen či ultrazvuk. 3/ úplné nebo částečné selhání samotného čipu (viz třeba případy hlášené z vícero států včetně České republiky ve věci vadných transpondérů distributora „BackHome Biotec Microchips”). – V českém prostředí je znám z hlediska medicínských problémů spojených s čipováním již výše často citovaný posudek Váženého pana profesora Svobody. Dále se podařilo SwN zjistit stanovisko soudního znalce jménem Vážený pan MVDr. František Špruček, Ph.D., MBA z Olomouce: V oficiální zprávě popsal, že čipování způsobuje v některých případech rozvinutí dermatické nekrolýzy; ve své praxi se již Vážený pan doktor Špruček a jeho tým setkali s několika kauzami, kdy bylo nutné odstranit z těla implantované RFID transpondéry právě v důsledku rozsáhlých nekrotických ložisek; ta vznikla na základě vpravení cizího předmětu – identifikačního mikročipu – do živé tkáně zvířat. – A opět na to navazuje v českém prostředí Ministerstvo zemědělství ČR, které skutečně potvrdilo v listopadu 2015, že se „v literatuře uvádějí důvody k vyjmutí nebo neaplikování čipu z důvodu vzniku neoplazma nebo posunu mikročipu“. – Úřady v ČR také poskytly Společenství webu Necipujtenas.CZ roku 2015 ve spolupráci se Stranou svobodných občanů (Svobodní) a dalšími význačnými osobnostmi napříč společenským spektrem oficiální dokumenty k více než 212 zdravotním/etickým výjimkám z vynucování čipování, které musely být uděleny proto, aby se zabránilo závažnému týrání psů, jejich utrpení a fyzické i psychické újmě dotčených občanů/chovatelů. – Ministerstvo vnitra České republiky dokonce uznalo v březnu 2016 legalitu zdravotních výjimek z povinného čipování zvířat a již dříve roku 2015 shledalo jako souladnou se zákonem městskou vyhlášku sestavenou ostravským občanem za účelem osvobození chovatelů psů z čipovacího útlaku. – Zdravotní/etické výjimky do svých podzákonných předpisů zavedla nebo jiným způsobem je již realizovala například níže uvedená města, městyse, obce v ČR: Karlovy Vary, Prostějov, Přerov, Česká Lípa, Litoměřice, Desná, Vodňany, Litoměřice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Roudnice, Jeseník, Litvínov, Smržovka, Tanvald, městys Zásada, Albrechtice v Jizerských Horách, Kořenov aj. V zahraničí se to krom jiného týká například Texasu, Kalifornie, Anglie, Skotska, Irska, Austrálie, Nového Zélandu aj. států. – Nejvyšší správní soud ČR navíc podobně jako Ústavní soud uznal na základě expertních stanovisek existenci zdravotních rizik povinného čipování mj. ve své argumentaci z roku 2013 (viz 4 As 79/2013 – 44) a to „ve výjimečných případech nezbytných z důvodu ochrany těchto jedinců (pokud by implantování čipu ohrozilo zdravotní stav exempláře)“. – Z desítek dalších veterinárních specialistů v ČR a stovek odborníků na celém světě, jejichž vyjádření již Společenství webu Necipujtenas.CZ publikovalo, vyberme např. praktické zkušenosti veterinární lékařky Barbar y Royalové, DVM, CVA (absolvent ka jedné z nejlépe hodnocených vysokých škol pro zvěrolékaře v rámci celého našeho globálního světa – „University of Illinois College of Veterinary Medicine“), která je zakladatelkou/majitelkou veterinárního centra „The Royal Treatment Veterinary Center“ v Chicagu a zastávala krom jiných vysoce uznávaných odborných pozic také místo president ky Americké holistické veterinární asociace („American Holistic Veterinary Medical Association“; organizace začleněná do struktury prestižní veterinární komory USA – „American Veterinary Medical Association“). Doktorka Royalová vysvětlila široké veřejnosti jednoznačná rizika označování domácích zvířat formou RFID invazivních mikročipů a to i přes to, že sama je zastánkyní čipování – uvědomuje si také jeho výhody. Avšak její svědomí, přísaha chránit zdraví svých pacientů a vědecké poznatky obsažené v odborné literatuře jí nedovolily zamlčet fakta o nebezpečích implantací cizích těles do živých těl zvířat. Uvedla, že: „Existuje vždy riziko v případě jakékoliv aplikace čehokoliv do těla, že na to bude organismus odpovídat nějakou nežádoucí reakcí a nakonec to skončí rakovinou nebo podobnou zánětlivou nemocí. Je to možné.“ Obzvláště dále také upozornila na známý zdravotní hazard: kombinaci vakcinace/čipování do stejného místa na těle zvířete. Vědecké studie (viz seznam a citace zde) již totiž prokázaly karcinogenitu některých typů očkování a související problémy s čipováním zvířat. Pokud umístíte RFID transpondér do oblasti vpichu vakcíny, tak dochází ke značnému posílení nebezpečí vzniku vážných chorob. Navíc samotná aplikační jehla s mikročipem „je pořádně velká,“ vysvětlila navíc veterinářka. Díky tomu se malým zvířatům provádí lokální anestezie, aby u nich nedošlo k poměrně značné bolesti. Dr. Royalová doporučila všem chovatelům činit pohmatem pravidelné kontroly svých očipovaných domácích čtyřnohých mazlíčků, zda je podkožní identifikátor stále na stejném místě a jestli nedošlo k zánětu tkáně nebo jiným nežádoucím reakcím organismu. Závěrem vyzdvihla nutnost udržování aktuálních údajů v chovatelských registrech: jinak by bylo celé slavné čipování úplně zbytečné. – A takto bychom mohli pokračovat dále a dále: Viz dokumentace a tisíce stran argumentů z celého světa na webu Necipujtenas.CZ.

Přesto je špatný čipovací moloch dále s umíněnou urputností mnohde plošně vynucován: obzvláště v Ostravě. Toto město představuje typickou ukázku zlého a přirozeně také krutého přístupu veřejné moci v některých státech Evropské unie, kde dochází pod hrozbou likvidačních pokut, zásahů speciálních/úředních tzv. „čipovacích komand“ a mnohdy ještě za pomoci lokálních/městských policejních jednotek k plošnému/bezvýjimečnému vymáhání tzv. trvalého označení např. psů, koček nebo fretek i v případě ohrožení jejich zdraví nebo rovnou života.

Nezbývá než poděkovat Pánu Bohu za to, že jsou zde ještě stále čestní veterináři s vysokými etickými principy a s desítkami let praktických zkušeností, kteří se proti takovému vyloženě totalitnímu systému oprávněně bouří a zastávají se svých čtyřnohých pacientů i lidských vlastníků zvířat.

Společenství webu Necipujtenas.CZ dodává: Nefunkční a dokonce životu nebezpečný systém čipování/identifikace zvířat nelze občanům vnucovat a tlačit je k tomu, aby se na něm navíc nedobrovolně finančně podíleli, jestliže přirozeně existují daleko úspěšnější, méně stresující nebo dokonce zcela neinvazivní metody označování/navracení zatoulaných zvířat zpět domů. Patří k nim především policejní foto-identifikační metoda rozpoznávání tváří v návaznosti na mobilní/internetové aplikace a sociální sítě/média, DNA značení/vzorkování a registrace, klasické i elektronické známky, adresáře, GPS moduly a v neposlední řadě osvěta včetně propagace dobrých příkladů soužití mezi zvířaty a lidmi obzvláště ve městech. Vždy však musí být na svobodném zvážení majitele zvířete: jak a zda vůbec provede označení svého psa, kočky aj. živých tvorů.

Budou tedy znamenat všechna výše uvedená fakta prolomení ledů a novelizaci špatné ostravské čipovací vyhlášky? Inspirují se také další města, vesnice v České republice a třeba dokonce parlament? SwN o tom bude roku 2017 nepochybně opět informovat.

Celý článek je k dispozici včetně výše citovaného posudku Váženého pana prof. Svobody níže v pdf.

Dokument ke stažení v PDF:

Nečipujte nás

Posudek: Čipování = zdravotní rizika! ČR