Vídeň, Rakousko; Neustadt (Dosse), Hannover, Německo, červen 2013 (Rd)

Německo-rakouský vědecký tým¹ soustředěný kolem prestižní Vídeňské univerzity veterinární medicíny („Veterinärmedizinische Universität Wien")², Institutu Georga von Lehndorffa („Graf-Lehndorff-Institut für Pferdewissenschaften“)³, Braniborského hřebčína („Brandenburgisches Haupt- und Landgestüt Neustadt (Dosse)“)⁴ a Hannoverské univerzity veterinární medicíny („Tierärztliche Hochschule Hannover“ - TiHo)⁵ zodpověděl ve své studii mj. otázky kladené širokou veřejností, zda lze vždy bezpečně a stoprocentně zjistit, že je dané zvíře trvale označeno formou tzv. čipování (implantace cizích těles do živé tkáně) a jestli je možné k takovému zjištění použít jakýkoliv běžně dostupný skener/čtečku dat schválený k provozu v zemích Evropské unie. Výzkum byl krom jiného publikován (červen 2013) např. v odborníky často citovaném Veterinárním žurnálu⁶.

Vědci zkoumali třemi různými typy skenerů (2.568 pokusů o načtení dat) celkem 428 koní mj. s následujícími výsledky:

1. Potvrdili: Velice záleží na vhodné a přesné implantaci mikročipu. Pokud není čip voperován na správné místo krku zvířete, pak dochází k situaci, kdy jej ani ten nejmodernější skener⁷ nedokáže ve všech případech řádně odhalit. Navíc se také podařilo prokázat dílčí vliv stáří zvířete na schopnost skeneru mikročip identifikovat.
2. Neúspěšnost detekce korektně implantovaných mikročipů na správné straně krku zvířete dosahovala v případě dvou typů skenerů 6,5% a 10,3%. Pouze nejdražší/nejmodernější skener dokázal najít mikročip ve všech takto testovaných případech.
3. Pokud však měly skenery zjistit implantát na opačné straně koňského krku, tedy vzít v potaz např. nestandardní místa aplikace nebo třeba migraci mikročipu, tak neúspěšnost identifikace velmi rapidně vzrostla. Dva skenery nedokázaly mikročipy najít v 73,1% a 78,5% případů. Dokonce i nejdražší/nejmodernější skener až v 10.5%.
4. Výzkumnice Manuela Wulfová z Institutu Georga von Lehndorffa upozornila, že pro jakékoliv praktické využití skenerů a zaručení vůbec funkčnosti celého systému čipování zvířat:

„Je velmi důležité, aby skenery dokázaly ve všech případech mikročipy najít a správně je přečíst.“⁸

 ***

Výsledky výše citované studie především nyní nastolují (staro)nové důležité otázky kolem případného neoprávněného postihu těch občanů/voličů/chovatelů zvířat, kteří nechali své domácí mazlíčky (ne)dobrovolně pod pohrůžkou pokut očipovat (nebo také nikoliv) a při kontrole např. městskou policií nedošlo k detekci implantátu. Jakými novými a zcela zbytečnými problémy asi tento fakt občany českých/slovenských/evropských měst, obcí zase zatíží? Zastupitelé/politici totiž nenakupují nebo nepřispívají z peněz daňových poplatníků vždy pouze na ty nejmodernější/nejkvalitnější skenery a implantovatelné mikročipy.

I na takové otázky bude nyní muset bezcitná politická reprezentace reagovat, jelikož tento problém sama způsobila a na své občany bezohledně uvalila: Např. v Ostravě si vynutili nezodpovědní zastupitelé povinné čipování psů/kontroly občanů svými vyhláškami (na Slovensku již dokonce zákonem).

Němečtí a rakouští vědci tak nyní zároveň svými výraznými argumenty opět podpořili všechny zastánce DOBROVOLNÉHO a nikoliv povinného čipování zvířat.

Zdroj: http://www.vetmeduni.ac.at/en/infoservice/presseinformation/press-releases-2013/press-release-06-25-2013-fishing-for-chips/; http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1090023313002256; http://www.sciencedaily.com/releases/2013/06/130625121231.htm; http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23769456